Pacient: králík Tobby

19. srpna 2009 v 11:48 | Kamínek |  Diary
Tak tento text jsem našla na účtu od veterináře. Můj mladší ušáček měl plíseň na nožičkách a včera jsme měli jít na kontrolu a převakcinaci. Veterinu mám dvacet kroků od baráku. Šla jsem tam dopoledne, králík na rameni, s falešnou doměnkou, že tam bude málo lidí. Čekárna byla naprosto přeplněná a zavírat měli za hodinu. Tak jsem se na to vykašlala s tím, že přijdu odpoledne a snad to bude lepší. Cestou domů jsme prošli kolem starého dětského hřiště, na kterém už nic moc nezbylo, houpačka ve tvaru rybičky, taková ta dvojhoupačka a pískoviště. Sedla jsem si na 'rybičku' a pustila Tobbíka proběhnout. Ten skákal ;). Já tam jen seděla a pozorovala jeho řádění a do toho přemýšlela o tom, že na toto hřiště jsem si chodila hrát jako úplný prtě, že to tam bylo jiný, byly tam prolejzačky, o jedno pískoviště víc...spousta dětí. Teď jsem tam seděla sama. Vzpomněla jsem si na historku, kterou mi nedávno mamina vyprávěla. Byla jsem malinká, tak do dvou let, protože ještě nežil brácha. Seděla jsem na pískovišti a nějaké stejně staré děti se mě ptaly, jak se jmenuju. Já odpověděla: Když jsem hodná, tak Kamilka a když zlobím, tak Kamila. :D Poté co jsem si to vyslechla, tak jsem se mamky zeptala, jestli jsem víc byla Kamilka nebo Kamila :D...prej Kamilka .


Najednou jsem si uvědomila, že nikde nevidím ušatce. Rychle jsem se zvedla a šla do míst, kde ještě před chvílí skotačil. Stejně jsem ho neviděla, otáčela jsem se pořád dokola a najednou jsem si ho všimla. Ležel na zemi úplně připlácnutej. Šla jsem hned za ním. Když si mě všiml, radostně odskákal pryč. Že by hra na schovku? Tak jsem si zase zasedla na 'svojí' rybičku. Pozorovala jsem ho a uvědomovala si, že vůbec si nepřipouštím brzký odchod na střední školu. Je možné, že bych z toho zatím neměla žádné pocity? Tobbíka ale moje přemýšlecí hodinka vůbec nezajímala. Vzal nohy na ramena a hnal si to po chodníku za jednu budovu. Běžela jsem za ním. Slezl si kopeček plný stromů a keřů a já pospíchala za ním. Chytla jsem ho do náruče a pádila s ním domů.

Odpoledne jsem šla s devítiletou sousedkou znovu na veterinu. Bylo to ještě horší! Lidi čekali i venku! Sedla jsem si s Tobbim na schody. Po nějaké době se vevnitř uvolnilo místo k sezení. Ceká čekárna byla zaplněná lidmi a mazlíčky, kteří byli na řadě přede mnou. Tobbimu se přestalo líbit jenom sedět. Nedávno se mu stala taková nehoda. Měla jsem ho na klíně a hladila jsem ho. On se najednou počůral...dostal tak seřváno :o( :o). Seděla jsem tam v tý čekárně a modlila se, aby to vydržel. Při představě, že mě v plný čekárně počůrá. Ale asi bych tam stejně seděla. Neuvolním svý místo přece někomu jinýmu. Naštěstí to zvládl. Při tom čekání jsem si ho hladila a zjistila jsem, že má stroupky na ouškách. Když jsme přišli konečně na řadu, tak jsem jí to řekla. Dostal injekci pod kůži proti roztočům a ještě jednu, kvůli který jsme tam vlastně přišli. Za dva týdny musí jít na převakcinaci kvůli těm roztočům. Ale to už s ním půjde mamka, já budu pryč a o víkendu tu mají pouze pohotovost. Když jsem ho nesla domů, byl strašně nervní, asi z těch injekcí. Ještě jsem jim koupila jídlo a nějaký mrkvový bonbónky za odměnu ;o).

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kermisee Kermisee | Web | 19. srpna 2009 v 12:52 | Reagovat

Ten je opravdu roztomilý :-) jéééé
No teda... :-) myslím, že jsem jen o něco méně ráda, než-li ty, že těnepočůral..v čekárně plný lidí, no :D
Já jsem se lekla, jak byl připlácnej na tý zemi, že se mu něco stalo..ty mi dáváš :D

2 Kamínek Kamínek | Web | 19. srpna 2009 v 13:23 | Reagovat

Kermisee: On je strašně aktivní klučina ;), mám ještě jednoho, černýho sameťáčka beránka :) a ten je takovej klidnější. Ale Tobbíka mam u sebe v pokoji, takže k němu mám asi o něco bližší vztah. V poslední době je furt nemocnej, navíc mi v poslední době ještě začal kašlat, tak se o něj docela bojim :o(.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama